Můj další příspěvek se týká plošného zklidňování dopravy ve městech, které ještě na území České republiky není příliš známé. Při tomto postupu se v zásadě rozlišují 2 skupiny komunikací v intravilánu:
> hlavní (nadřazená) síť místních komunikací, kde je dovolená rychlost 50 km/h
> obslužné komunikace, kde je dovolená rychlost 30 km/h
Jako zdroj inspirace v zahraničí jsem si vybral řešení v mém oblíbeném městě nedaleko hranic, ve Vídni:
Od konce 80. let minulého století jsou zde z důvodu bezpečnosti provozu a rovněž zklidnění dopravy zřizovány v obytných oblastech tzv. "zóny Tempo 30". Vyjímku tvoří hlavní síť místních komunikací - dálnice, rychlostní komunikace, tzv. Bundesstraßen (obdoba našich silnic 1. tříd) a důležité hlavní tahy.
> Rychlost vozidel v těchto zónách je výrazně nižší. To přispívá k nižší zátěži
pro obyvatele těchto oblastí a zvyšuje bezpečnost dopravy. Např. zmenšení
délky brzdné dráhy ze 40 m (při rychlosti 50 km/h) na 18 m (při rychlosti 30 km/h)
> Dopravní spojení pro místní obyvatele a zaměstnance podniků zůstává stejné
Dopravní průzkumy prokázali, že rychlost vozidel asi o 8% poklesla. Došlo tedy k výraznému zvýšení bezpečnosti provozu. V zónách Tempo 30 došlo ke snížení počtu těžkých nehod s následky úrazů. Nižší rychlosti vozidel jsou pak předpokladem pro bezpečnou jízdu na kole v hlavním dopravním prostoru.
Vídeňská silniční síť vyššího významu se skládá z dálnic, rychlostních komunikací, tzv. Bundesstraßen a z důležitých hlavních tahů. Ty tvoří asi 25% vídeňské silniční sítě. Tzv. "podřazená silniční síť"(oblslužných komunikací) odpovídá asi 75% vídeňské silniční sítě. Zóny Tempo 30 jsou zpravidla zřizovány jen v této síti obslužných komunikací.
V 70. a 80. letech minulého století docházelo k dopravnímu zklidňování obytných oblastí s převážně velmi omezujícími dopravně - organizačními opatřeními:
> Systémy proti sobě jdoucích jednosměrných komunikací
> Zřizování obytných zón
> Zřizování pěších zón
Došlo tím sice k účinnému vytlačení průjezdné dopravy z obytných oblastí, ale tyto opatření měli také negativní důsledky:
> Zhoršení dostupnosti pro místní obyvatele a zaměstnance místních podniků
> Vynucené zajížďky
> Jen zřídka pozitivní dopad na chování řidičů z hlediska snižování rychlosti
> vyznačení oblasti stanovením omezení rychlosti (dopravní značka)
> výrazné přechodové opatření na vstupu do zóny (např. zvýšená plocha, barevná
dlažba, zúžení, zeleň, apod.) tak, aby vzniknul dojem „brány“ do zóny
> menší šířky jízdních pruhů
> křižovatky s předností zprava (snižuje rychlost a stimuluje pozornost řidičů)
> zvýšené plochy křižovatek v místech, kde je potřeba ještě zdůraznit snížení
rychlosti
> podpora zeleně, výsadba stromů a keřů, parkování s ostrůvky
Obr. 1: Fendigasse, Vídeň
Vysazené chodníkové plochy na vjezdu do zóny 30, parkování po obou stranách komunikace ve střídavém provedení s ostrůvky zeleně
Obr. 2: Fendigasse, Vídeň
Jednosměrná část ulice. Vedení pruhu pro cyklisty v protisměru, doplněné z důvodu bezpečnosti o výstražné vodorovné dopravní značení. Parkování po obou stranách komunikace. Vysazené chodníkové plochy v místech přechodů pro chodce.
Z vlastní zkušenosti chodce po Vídni mohu potvrdit, že tato humanizace prostoru místních komunikací působí na řidiče pozitivně. Ti se v těchto zónách chovají ohleduplněji nejen sami k sobě, ale i kchodcům a cyklistům. Jako příklad může sloužit častější dávání přednosti řidiče chodci i v místech mimo přechody pro chodce.
V České republice vytvořilo pro lepší informovanost Centrum dopravního výzkumu v.v.i. samostatnou odbornou příručku pro tvorbu zón 30, která vyšla v ediční řadě Ministerstva dopravy České republiky jako Technické podmínky č.218 [3] (účinnost od 15.1.2010).
[1] Webové stránky města Vídeň, http://www.wien.gv.at/
[2] Webové stránky Observatoř bezpečnosti silničního provozu, CDV,
http://www.czrso.cz/
Ing. Tomáš Petr
Nad Vápenicí 42
592 42 Jimramov
Tel.: (+420) 605 169 968
E-mail: petr.projekt@gmail.com